Činnosti
Transformační role elektřiny a tepla z uhlí pro přechod k bezfosilní budoucnosti
2.
největší
výrobce
elektřiny v ČR
981
zaměstnanců
pracujících pro skupinu
v oblasti výroby
elektřiny a tepla v ČR
13 %
podíl na českém trhu
výroby elektrické
energie
Elektrárna ve Chvaleticích
Elektrárna Chvaletice zajišťuje stabilní dodávky elektrické energie z domácích zdrojů. Je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v ČR. Čtyři bloky vyrábějí elektřinu, která pokrývá základní spotřebu (24 hodin) i spotřebu ve špičkách (12 hodin) s dynamickým výkonem od 100 do 820 MW.
20 987
GWh elektrické
vyprodukované
energie od roku 2013
820
MW výrobní
kapacity
4
bloky chvaletické
elektrárny
3,6
TWh elektrické energie
za rok 2021
„V roce 2016 jsme investovali do modernizace dvou bloků elektrárny Chvaletice s cílem účinně omezit emise. Zbývající dva bloky budou upraveny v roce 2021. Naše sliby jsou z hlediska vyhlídek a plánů do budoucna rozumné a transparentní.“
> VÝVOJ VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE V LETECH 2013-2021 (MWh)
OSTROVNÍ PROVOZ
Elektrárna Chvaletice má jako jediná v Pardubickém kraji certifikaci na „start ze tmy“ a také pro takzvaný ostrovní provoz při blackoutu nebo ohrožení energetické sítě. V praxi to znamená, že dokáže vyrábět elektřinu bez přítomnosti napětí v přenosové soustavě, což z ní dělá nejdůležitější zdroj elektrické energie pro celý region. Schopnost ostrovního provozu zvyšuje bezpečnost a spolehlivost zásobování energií zejména nemocnic, škol, úřadů a podniků při poruchách či výpadcích elektrizační soustavy. Právě na těchto lokálních zdrojích závisí napájení základní infrastruktury v oblasti postižené plošným výpadkem elektřiny.
DODÁVKY TEPLA
Elektrárna ve Chvaleticích zajišťuje kromě výroby elektrické energie i dodávky tepla.
Teplo je dodáváno do města Chvaletice, obce Trnávka a do dvou průmyslových areálů v lokalitě mezi městem Chvaletice a provozem elektrárny. Současně jsou zabezpečeny dodávky tepelné energie pro vlastní areál elektrárny. Celková roční dodávka tepla je cca 130 TJ při výkonu 4x15 MW.
Elektrárna
Chvaletice
a ekologie
Elektrárna Chvaletice byla vybudována v sedmdesátých letech a v historii prošla několikanásobnou ekologizací, která postupně minimalizovala negativní dopad na životní prostředí.
Odsíření české energetiky je považováno za světový unikát. Zatímco v roce 1985 vypouštěla ČR oxidu siřičitého přes 2 miliony tun, v roce 2001 už pouze 251 tisíc tun. Celkově se dnes hovoří o poklesu těchto emisí až o závratných 92,5 %! Na tomto zázraku se podílela i Elektrárna Chvaletice. Zatímco dříve se její roční emise oxidu siřičitého pohybovaly v řádech desetitisíců tun, dnes jsou v nižších řádech tisíců tun.
Elektrárna Chvaletice je ekologickým průkopníkem. Jako první totiž v ČR začala vypouštět očištěné spaliny přes chladicí věže bez potřeby komína. Tento způsob vyvedení odsířených kouřových plynů zajišťuje jejich lepší rozptyl do ovzduší než klasický vývod komínem.
Odsíření bylo v Elektrárně Chvaletice vybudováno v letech 1995 – 1998 finsko-japonským konsorciem firem IVO, Itochu, Hitachi. Účinnost odsiřovací reakce v absorbéru je okolo 95 %. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech převyšujících často hranici 5 000 mg/Nm3 odcházejí kouřové plyny vyčištěny na úroveň kolem 200 mg/Nm3. Zákon přitom povoluje hranici 500 mg/Nm3.
Důležitou etapou při ekologizaci elektrárny bylo snížení emisí NOx. Elektrárna Chvaletice byla mezi prvními v České republice (1998 – 1999), kterým se podařilo díky úpravám na kotlích spolehlivě zvládnout proces hoření za nízkých teplot. Díky tomu se výrazně snížila koncentrace NOx z téměř 900 mg/m3 na cca 350 mg/m3.
Devadesátá léta přinesla výrazné snížení emisí oxidů dusíku a oxidu siřičitého. Aktuální modernizací vrcholí dlouhodobý proces, díky kterému velké stacionární zdroje nepatří mezi největší znečišťovatele v Pardubickém kraji.
ZÁSADNÍ OPRAVA VŠECH ČTYŘ BLOKŮ ELEKTRÁRNY CHVALETICE
Cílem opravy je snížit emise škodlivých látek a prachu, a splnit tak nejpřísnější zákonné požadavky na dlouhodobý ekologický provoz, které budou v Unii platné od roku 2020. Díky této významné ekologické investici bude možné vyrábět elektřinu a teplo minimálně do roku 2030.
-
2014
zahájení projektových prací
-
2015
výběr dodavatele
-
2016
odstavení bloků 3 a 4 a zahájení stavebních prací
-
2017
intenzivní práce na projektu opravy
-
2018
dokončení první etapy generální opravy
-
2019
dokončení projektu + přípravné práce 2. etapy
-
2020
výběr dodavatelů
-
2021
předpokládané zahájení 2. etapy a odstavení bloku 1 a 2 do opravy
Nejnovější generální oprava zařadí chvaletickou elektrárnu mezi nejmodernější výrobce elektřiny v ČR. Po technické stránce přinese zejména: zvýšení provozní spolehlivosti technologie, zvýšení provozní hospodárnosti, rozšíření regulačního pásma bloků a optimalizaci provozu s ohledem na efektivní využití hnědého uhlí. Z hlediska dlouhodobého provozu je nutné zajistit plnění zákonných požadavků včetně snížených ekologických limitů stanovených právními předpisy pro emise znečišťujících látek.
Více na www.7procistyvzduch.cz
4 000 000 000
Kč celkové výše investic do ekologizace zdrojů
CERTIFIKACE A VÝZNAMNÉ PROJEKTY
Elektrárna
Počerady
Elektrárna Počerady je s instalovaným výkonem 1000 MW největší tepelnou elektrárnou a třetím největším energetickým zdrojem v ČR. Původně měla stát v Egyptě, z mezinárodního kontraktu však v 50. letech sešlo a hotový africký projekt se využil pro stavbu v severních Čechách. V 90. letech prošla elektrárna rozsáhlou ekologizací a jako první v zemi uvedla do provozu odsířené výrobní bloky. V letech 2014 - 2015 následovala další vlna ekologizace bloků 2 až 5, která snížila emise oxidů dusíku o 60 %. V závěru roku 2020 se elektrárna stala součástí skupiny Sev.en. Ta v současnosti realizuje další miliardové investice, které umožní splnit přísné evropské limity pro emise. Postupně se opravují jednotlivé bloky. Jako první odstartovala oprava bloku 6, která zahrnuje zásah do kotelny, turbíny a zařízení strojovny a také opatření pro snížení prašnosti a intenzifikaci odsíření. Kromě investic do snížení emisí připravuje elektrárna úsporné nakládání s vodou a důsledný monitoring všech hodnot.
Elektrárna poskytuje tzv. podpůrné služby pro přenosovou soustavu a podílí se tak na zajištění stability sítě.
1 000
MW instalovaného
výkonu
5
bloků počeradské
elektrárny
4,7 TWh
elektrické energie
vyrobené za rok 2021
(brutto)
5,9 %
podíl na celkové
výrobě elektřinyv ČR za rok 2021
Elektrárna Počerady leží mezi městy Louny a Most. Palivem v elektrárně je hnědé energetické uhlí, které se dopravuje po železnici z povrchových lomů mostecké pánve, převážně z lokality Vršany. Vodou je elektrárna zásobována z řeky Ohře.
Základní technická koncepce všech pěti výrobních bloků je stejná. Všechny jsou řízeny ze společné technologické dozorny. Stejně tak i společné provozy odsiřování. Kotle PG 640 postavila firma Vítkovice. Jedná se o kotle průtlačné s přihříváním páry, dvoutahové, granulační a s umělým tahem. Třítělesové rovnotlaké kondenzační turbíny s přihříváním páry mezi vysokotlakým a středotlakým dílem a osmi neregulovanými odběry páry pro ohřívání turbínového kondenzátu a napájecí vody mají jmenovitý výkon 200 MW.
Elektrárna Počerady má certifikaci pro takzvaný ostrovní provoz. Díky tomu je schopná v případě mimořádné situace v přenosové soustavě nezávisle zajišťovat elektrickou energii nejen pro vlastní provoz, ale také pro oddělenou část sítě, takzvaný ostrov, a předejít tím blackoutu - výpadku dodávek elektrické energie.
„Opravená elektrárna Počerady tak bude nezbytnou pojistkou, která České republice umožní získat čas pro bezpečný přechod na jiná energetická řešení, například výstavbu nového jaderného zdroje či jiných spolehlivých a ekologických alternativ.“
Teplárna
v Kladně
Teplárna v Kladně má pět výrobních bloků (B4, B5, B6, B7, B8), z čehož jsou čtyři určeny pro současnou výrobu elektrické energie a tepla pro teplárenské a technologické účely. Primárním palivem, které se používá pro výrobu elektřiny a páry je uhlí s možností spoluspalování biomasy. Použitá technologie a způsob jejího provozu zajišťuje maximální omezení množství emisí vypouštěných do ovzduší.
Součástí kladenského provozu jsou zařízení zajišťující distribuci elektrické energie, tepla a zemního plynu v průmyslovém areálu bývalých hutí Poldi. Významným odběratelem tepla je systém centrálního zásobování teplem pro město Kladno, kdy elektrárna slouží jako primární zdroj.
V letech 2010 až 2013 byla dokončena celková modernizace původní závodní teplárny Poldi výstavbou nového bloku 7, který nahradil dožilý blok s označením B3 z roku 1976. S čistou kapacitou 135 megawattů, o 101 megawattů vyšší než jeho předchůdce, je blok vysoce účinný a šetrný k životnímu prostředí.
V současné době jsou v Kladně provozovaná pouze moderní zařízení postupně uváděná do provozu v letech 2000 až 2013, a proto teplárna splňuje přísně ekologické limity jak České republiky, tak i nové předpisy Evropské unie platné od roku 2021.
Roční výroba elektrické energie je cca 2 – 2,2 TWh, dodávky tepla pro systémy CZT 0,8 – 1 PJ.
12. 6. 2023
V Teplárně Kladno byl kvůli poruše aktuálně odstaven provozovaný výrobní blok, a tím byly městu Kladno přerušeny dodávky tepla. Teplárna Kladno zajišťuje najetí záložního bloku do provozu. Na odstranění poruchy se intenzivně pracuje, jakmile budou dodávky obnoveny, budeme veřejnost informovat. Při poruchách, zejména během odstavování a najíždění bloků zpět do provozu nelze zcela zabránit nepříjemným průvodním jevům, jako je zvýšený hluk, což se stalo v noci z neděle na pondělí. Všem obyvatelům Kladna se i za tuto komplikaci velmi omlouváme. Ujišťujeme, že v běžném provozu není nadměrný hluk našich technologií standardem a vzniká pouze v mimořádných případech, jakým je například nenadálá porucha.
524
MW výkonu
kogeneračního zdroje
5
výrobních bloků
242
zaměstnanců
20 000
domácností, vč.
komunálních a komerčních
objektů zásobovaných
teplem
Teplárna
ve Zlíně
Teplárna ve Zlíně má dva hlavní výrobní bloky (B31, B32), dále disponuje třemi středotlakými kotly, které jsou umístěny v bývalém areálu Baťových závodů. Hlavními výrobními jednotkami jsou dva fluidní kotle spojené s turbogenerátory TG31 a TG32. Primárním palivem, které se používá pro výrobu elektřiny a páry je uhlí s možností spoluspalování biomasy a bioplynu. Použitá technologie a způsob jejího provozu zajišťuje maximální omezení množství emisí vypouštěných do ovzduší.
Druhým výrobním zdrojem patřícím pod zlínskou teplárnu je záložní Výtopna Kocanda, zajišťující v nutných případech dodávky tepla pro blízkou obytnou zástavbu. Jedná se o samostatný zdroj osazený čtyřmi teplovodními kotly na zemní plyn.
Součástí zlínského provozu jsou zařízení zajišťující distribuci elektrické energie, tepla a zemního plynu v průmyslovém areálu bývalých Baťových závodů a tepla ve městě Zlín.
V současné době jsou ve Zlíně provozovaná pouze moderní zařízení postupně uváděná do provozu v letech 1996 až 2002, a proto teplárna splňuje přísně ekologické limity jak České republiky, tak i nové předpisy Evropské unie platné od roku 2021.
Roční výroba elektrické energie je cca 120 - 130 GWh, dodávky tepla do systému CZT cca 1 000 000 – 1 200 000 GJ.
Vláda ČR dne 5.10.2022 zrušila platnost nařízení vlády č. 263/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo, tzv. "úsporný tarif" platný na období roku 2023. Z toho důvodu byl ukončen i příjem žádostí na zohlednění příspěvku na úhradu nákladů za teplo.
Nařízení vlády č. 299/2022 Sb.
64
MW výkonu
kogeneračního zdroje
2
fluidní kotle
148
zaměstnanců
17 500
domácností, vč.
komunálních a komerčních
objektů zásobovaných
teplem
Navazujeme na technologickou vyspělost a technickou zručnost našich předků
Společnost Sev.en Engineering je nositelem projekční, stavební, údržbárenské a provozně optimalizační kompetence skupiny. Vznikla jako technická podpora provozu a údržby elektrárny ve Chvaleticích. Stále se rozšiřující požadavky z ní však činí důležitou součást skupiny. Věnuje se přípravě a realizaci modernizačních projektů, které mají zaručit spolehlivý a ekologický provoz elektrárny. Poskytuje také odborné poradenství při posuzování technického stavu zařízení, které je předmětem potenciální akvizice.
„Technická kompetence a dlouhodobá zkušenost našeho týmu umožňuje dosahovat optimální rovnováhu mezi množstvím vyráběné elektrické energie a potřebou chránit životní prostředí.”
Sev.en Engineering je hlavní garant generální opravy a snížení emisí Elektrárny Chvaletice
Sev.en Engineering aktuálně řídí rozsáhlou opravu elektrárny ve Chvaleticích. Do poloviny roku 2021 by měly být opraveny všechny čtyři bloky s celkovým instalovaným výkonem 820 MW tak, aby elektrárna plnila nejpřísnější požadavky na dlouhodobý ekologický provoz.
Postupně projdou opravou kotelna, strojovna, zauhlování, systémy kontroly a řízení, silnoproudá zařízení i elektrostatické odlučovače popílku. Současně bude optimalizován provoz absorbérů odsíření a upraveny vnitřní zauhlovací cesty. Výsledkem oprav a výměny dožitého zařízení bude snížení emisí, hluku i vlastní spotřeby a především prodloužení životnosti elektrárny.
Vývoj emisí SO2 (t)
Snížení emisí je jasný cíl ekologizace elektrárny
Ekologizace podstatně sníží emisní koncentrace všech významných znečišťujících látek – oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek (TZL) i oxidu siřičitého. Emisní koncentrace NOx poklesnou nejméně o 40 %, TZL nejméně o 20 % a SO2 nejméně o 10 %.
Investice do Chvaletic je investice do bezpečné energetické budoucnosti
Elektrárna Chvaletice je průkopníkem v oblasti ekologizace provozu, například jako první začala vypouštět očištěné spaliny přes chladicí věže bez potřeby komína. Odsíření zde funguje už od roku 1998. Díky tomu se elektrárna může pochlubit radikálním snížením emisí. Zatímco na začátku 90. let dosahovala roční produkce oxidu siřičitého běžně kolem 60 000 tun, dnes se pohybuje kolem 1 300 tun.
Elektrárna Chvaletice je nejmladším hnědouhelným zdrojem v ČR. Funguje od roku 1979 a k jejím dlouhodobým výhodám patří možnost řídit bloky v širokém výkonovém rozsahu od 100 do 820 MW. Díky opravám by se měl ještě rozšířit a elektrárna tak bude moci flexibilněji vyrovnávat výkyvy při odběru elektřiny. Ročně vyrobí zhruba 4 TWh elektřiny a 130 TJ tepla.
Těžíme pro spolehlivý přechod k obnovitelné energetice
Těžba energetického uhlí - spolu s výrobou elektrické energie konvenčním způsobem - je důležitou součástí skupiny Sev.en. Stoupající poptávka po elektřině, dohromady se stále omezenou dostupností elektrické energie z obnovitelných zdrojů znamenají, že se bez těžby fosilních paliv a z nich vyrobené elektřiny po přechodnou dobu neobejdeme.
Protože jsme si vědomi naší povinnosti spravovat svěřené hodnoty s maximální odpovědností, věnujeme náležitou péči způsobu, jak těžíme a jak krajinu po těžbě vracíme ke společnému využití.
10,1
milionu tun vytěženého hnědého uhlí za rok 2021 (ČSA + Vršany)
4 200 000
stromů aktuálně vysazených
Podíly zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2040
(podle scénáře Státní energetické koncepce)
Domníváme se, že po přechodnou dobu až několika desítek let bude uhlí jako primární zdroj energie nenahraditelné. Jsme připraveni maximálně pomoci, aby se přechod od konvenční energetiky směrem k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů obešel bez sociálních dopadů na spotřebitele či neomezil konkurenceschopnost českého průmyslu v zahraničí. V České republice bylo v roce 2018 vyrobeno celkem 88 TWh elektrické energie. Z tohoto množství bylo 45,1 TWh vyrobeno z uhlí.
Sev.en provozuje dva hnědouhelné lomy: lom ČSA a lom Vršany. Zavazujeme se těžit a zpracovávat hnědé uhlí z našich lomů zodpovědným způsobem, co nejvíce šetrným vůči životnímu prostředí.
„Snažíme se omezit dopad našich aktivit na životní prostředí. Více než dvě třetiny území zasažených našimi těžebními aktivitami byly obnoveny nebo na nich probíhá rekultivace například na lesní a zemědělskou půdu, parky nebo vodní plochy.“
Lom ČSA
V lomu ČSA se nachází nejkvalitnější hnědé uhlí v celé Evropě s výhřevností až 20 MJ/kg, v průměru 17,5 MJ/kg. Hnědé uhlí z lomu ČSA je v tomto ohledu jedinečné. V rámci stávajícího povolení hornické činnosti bude lom provozován do přelomu let 2025 – 2026. Za hranicí stanovenou takzvanými ekologickými limity těžby se zásoby tohoto nejkvalitnějšího hnědého uhlí odhadují až na 100 let.
Těžební lokalitu Československá armáda (ČSA) spravuje společnost Severní energetická a.s. a to včetně homogenizační drtírny a Úpravny uhlí Komořany.
10,5
milionu tun
zásob do limitů
750
milionů tun zásoby
(včetně zásob
za hranou limitů)
17,5
MJ/kg průměrná
výhřevnost
2024
předpokládaný rok
ukončení těžby
Úpravna uhlí Komořany
Úpravárenství je procesem mezi dobýváním hnědého uhlí a jeho užitím, jde o zušlechťování vydobytého nerostu. Do úpravny se těžené hnědé uhlí dopravuje z povrchových lomů ČSA a Vršany kolejovou dopravou. Na „úpravně“ dochází k přeměně vytěženého surového uhlí na obchodní druhy pro koncového zákazníka – elektrárny, teplárny i domácnosti. Pomocí drcení, třídění a míchání jednotlivých uhelných složek se dá výsledný produkt finalizovat podle požadavku odběratele. Tříděné uhlí pro maloodběratele má naprosto unikátní parametry – výhřevnost přes 20 MJ/kg a velmi nízký obsah popela. To z něj dělá nejkvalitnější hnědé uhlí v celé Evropě.
Rekultivace na ČSA
Sanační a rekultivační práce na lomu ČSA představují jedinečnou rekonstrukci krajiny spojením lesnické, zemědělské a hydrické rekultivace s využitím prvků přírodě blízké obnovy.
V minulosti bylo hlavním cílem rekultivací vytvořit zemědělskou krajinu doplněnou o lesní pozemky a vodní plochy převážně pro rekreační účely. Současný přístup ponechává část pozemků přirozené obnově. Tyto pozemky se stávají biotopy chráněných druhů živočichů a rostlin. Touto cestou jdeme i v případě rekultivací na lomu ČSA.
Po ukončení těžby vznikne v místě zbytkové jámy jezero.
| Ukončená rekultivace |
Rozpracovaná rekultivace |
Budoucí rekultivace |
|---|---|---|
| 2 678 ha | 622 ha | 1 450 ha |
Více o rekultivacích
Lom Vršany
Lom Vršany je nejmladší hnědouhelný lom v České republice. Jeho uhelné zásoby mají nejdelší životnost. V rámci stávajícího povolení, tedy k schváleným hranicím stávajících těžebních limitů, se rypadla dostanou krátce po roce 2050.
Těžební lokalitu Vršany spravuje společnost Vršanská uhelná a.s.
224
milionů tun
zásob
11
MJ/kg průměrná
výhřevnost
2050
životnost lomu
Těžba na slatinické výsypce
Unikátní projekt přeložky inženýrských sítí takzvaného Hořanského koridoru za více než miliardu korun zahájila v roce 2017 Vršanská uhelná. Stávající trasa koridoru blokuje uhelné zásoby o objemu zhruba 160 milionů tun a její přeložení je podmínkou dalšího postupu Lomu Vršany do prostoru bývalé Slatinické výsypky. Do nově připravené trasy koridoru se musí postupně přemístit podzemní ropovod, potrubí s chemickými produkty, vodou či plynem, ale také nadzemní elektrická vedení, horkovod či datové a optické kabely. Těžba nadložní skrývky bude v prostoru současné trasy energetického koridoru zahájena začátkem roku 2022 a uhelné řezy do tohoto prostoru postoupí v roce 2025.
Rekultivace na Vršanech
Současně s těžbou probíhá proces rekultivace, díky kterému se vytváří nová polyfunkční krajina, v níž jsou zastoupeny zemědělské a lesní pozemky, menší i větší vodní plochy a na vhodných stanovištích také pozemky ponechané přirozené obnově. V místech, kde se ještě nedávno těžilo uhlí, se nyní sklízí vinná réva nebo v rekultivované krajině můžeme potkat muflona, lišku, případně zahlédnout hejno břehulí říčních, které zde každoročně hnízdí.
Specifický je pro lokalitu Vršany častý výskyt zkamenělých prehistorických dřevin jako například tisovce pochybného z období třetihor.
| Ukončená rekultivace |
Rozpracovaná rekultivace |
Budoucí rekultivace |
|---|---|---|
| 2 700 ha | 428 ha | 1 954 ha |
Více o rekultivacích
Obnova krajiny je přirozená součást naší práce
Obnovu a tvorbu půdního fondu v oblasti dotčené průmyslovou činností chápeme jako přirozenou součást naší práce. Jedná se o projektovanou činnost, jednotlivé části (pole, lesy, louky, vodní plochy) do sebe musejí funkčně zapadat. Vzniká ekologicky vyvážená krajina se stabilním ekosystémem, ekonomicky efektivní a zdravotně, hygienicky a sociálně přijatelná. Horní zákon nařizuje těžařům obnovit krajinu po těžbě za vlastní finanční prostředky. Za posledních 60 let bylo na Mostecku obnoveno a k užívání navráceno více než 7 000 ha ploch.
3,6
milionu vysazených stromů za posledních pět let
5 000
ha obnovené krajiny od data privatizace
> Typy rekultivací
Lesnická
Rekultivační smíšené listnaté lesy jsou jedinečné ekosystémy, které v těžební krajině stabilizují základní životní podmínky pro početnou skupinu rostlin a živočichů. Vysazují se především prostokořenné sazenice, u nichž musí být doložen i jejich genetický původ. Pěstební cyklus trvá zhruba 10 let a teprve potom může být lesní rekultivace ukončena na základě rozhodnutí orgánu životního prostředí.
Zemědělská
Zemědělská rekultivace začíná skrývkou kulturních vrstev půdy v předpolí povrchového lomu, aby se vytvořila dostatečná zásoba zeminy, která se při rekultivaci využije. Podle zvoleného technologického postupu vznikne během pěti až osmi let orná půda, za tři roky louka nebo pastvina, případně jiný druh zemědělské rekultivace. Pro zlepšení kvality půdy a zvyšování její úrodnosti je důležitý výběr plodin, kterými se plochy střídavě osévají.
Vodní
Propojuje vodní ekosystémy v nové krajině, kde se spontánně vznikající a již existující vodní útvary doplňují technickými prvky, jako jsou příkopy, drény nebo vodní nádrže, aby se stabilizoval vodní režim v daném území. V současné době je obecně nejvýznamnější formou vodní rekultivace zavodňování zbytkových jam, kdy se vytěžený lom zatopí a vznikne jezero.
Sukcese a ostatní
Při rekultivaci ostatní se krajinné úpravy vhodně přizpůsobují budoucímu využití. Zahrnuje přístupové komunikace, technickou infrastrukturu území, mokřady a plochy řešené jako rozptýlená rekreační zeleň. Krajina se tak obohatí například o solitérní stromy, aleje podél cest nebo skupiny dřevin a keřů. Součástí ostatní rekultivace je i sukcese, kdy se na plochách určených k rekultivaci podporuje přirozený přírodní vývoj ekosystému a zachovává to, co příroda sama vytvořila.
> Jsou u nás doma
Slavík modráček
Ohrožený druh, který si velmi oblíbil vršanský biotop. Ornitologové odhadují, že se zde vyskytuje asi 400 párů, což je v rámci celé republiky naprosto mimořádné.
Poštolka obecná
Vršanský lom si oblíbili také někteří dravci. Hnízdí přímo na strojích, ruch šachty jim nevadí.
Volavka popelavá
Ohrožený druh, který na šachtu přilétá především za potravou.
Vodouš bahenní
Na Vršanech tento ohrožený druh nehnízdí, ale pravidelně se sem vrací. Má totiž rád malé vodní tůňky a středně velké vodní plochy, ve kterých je kvalitní voda, nezamořená rybami.
Bělořit šedý
Jeho populace v okolí šachty představuje kolem 200 párů. Jinde v republice se v takovém počtu nevyskytuje. Patří mezi ohrožené druhy.
Vytváříme krajinu budoucnosti
Transformace skupiny - změna pro celý region
Stojíme před úkolem vstoupit do bezuhlíkové éry, obnovit poškozenou přírodu a nabídnout lidem celého regionu novou udržitelnou budoucnost. Vedle záměru transformovat region energeticky a podnikatelsky chceme vytvořit z nové krajiny kvalitní a atraktivní místo pro život.
100 %
pokles emisí CO2
80 %
zachovaných pracovních míst
TRANSFORMACE VYŽADUJE NOVÝ PŘÍSTUP
Tradiční přístup k rekultivaci a revitalizaci realizovaný dosud v ostatních těžebních lokalitách se zásadně mění. Nejde už o „pouhé“ navrácení krajiny do původního stavu.
Transformace těžební krajiny se opírá o čtyři základní pilíře
- zlepšení životního prostředí a zvýšení hodnoty krajiny (biologické, ekologické, sociální, urbanistické atd.)
- nové pracovní příležitosti v oborech budoucnosti
- nové sídelní celky = příležitost pro moderní bydlení
- nová struktura podnikání
Proměna lomu ČSA
Území lomu ČSA má zásadní strategický význam pro budoucí rozvoj regionu. Zabírá plochu 45 km2, což představuje přibližně 10 % okresu Most. Těžbu má ukončit zhruba v roce 2025 a jedná se tedy o první území takového rozsahu, které je možné proměnit. Nabízí příležitost k vytvoření komplexního řešení, které bude více reflektovat současné požadavky na využití území a propojí ho s širšími záměry kraje i obcí.
Transformační aktivity v lomu ČSA
Nová krajina
Fascinující poloha lomu ČSA a jeho rozsáhlá plocha skýtají mimořádnou příležitost pro vznik evropsky unikátního biotopu. V části lokality by mohlo dojít k obnově krajiny metodou přirozené sukcese, kdy by se bez lidských zásahů mohla příroda znovu spontánně obnovit do podoby, která je pro specifické místní mikroklima přirozená. Již nyní se na plochách lomu, kde byla dokončena nebo ještě probíhá rekultivace, objevují vzácné druhy rostlin, hmyzu i ptactva, na což dohlíží místní bohatá stáda muflonů.
Nová bezemisní energetika
Energetika se mění a oblast lomu ČSA může být názorným příkladem této transformace. Z území, kde se po více než staletí dobývalo nejkvalitnější uhlí ve střední Evropě, se může stát základna pro rozvoj bezemisních zdrojů energie o celkovém výkonu až 1000 MW. Této hodnoty lze přitom dosáhnout kombinací instalace fotovoltaických a větrných zdrojů ve spojení s bateriovou a zejména vodíkovou akumulací. Z hlediska dekarbonizace energetiky a rostoucího podílu obnovitelných zdrojů je nezbytné uspokojivě řešit výkyvy dodávek z OZE. Jednou z cest je přečerpávací vodní elektrárna, pro jejíž umístění má lom ČSA ideální podmínky.
Nové podnikatelské aktivity
Území, v němž déle než 100 let probíhala těžba a zpracování uhlí, má výborné předpoklady pro další rozvoj podnikání, výzkumu a inovací. Velkokapacitní silniční i železniční napojení, stejně jako hustá síť inženýrské infrastruktury vyzývá k umístění nových průmyslových odvětví, především s vysokou přidanou hodnotou, majících nejen významný ekonomický potenciál, ale současně nabídnou i možnost dlouhodobého a perspektivního pracovního uplatnění. Jako skupina spatřujeme velkou příležitost například v oblasti alternativního cirkulárního využití tzv. vedlejších energetických produktů.
Nový život pro lidi
Zajímavé pracovní příležitosti a dostupnost čisté energie ve spojení s obnovenou přírodou na úpatí Krušných hor přímo vybízejí i k vybudování nových, energeticky pasivních sídelních útvarů, které by poskytovaly možnost kvalitního, moderního bydlení s velmi dobrou dopravní dostupností do měst v blízkém okolí (Most, Litvínov, Chomutov). Věříme, že spojení nové krajiny a nabídky zajímavého pracovního uplatnění vytvoří unikátní mix vlastností, které napomohou k tomu, aby lokalita lomu ČSA významným způsobem přispěla k proměně image Ústeckého kraje a současně se stala vyhledávanou lokalitou pro aktivní život lidí 21. století.
„Nový ráz krajiny a nová struktura ekonomiky má ambici vytvořit z regionu atraktivní místo k životu.“
Generální ředitel
těžebních společností
skupiny
Možnosti alternativního využití vedlejších energetických produktů
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Cílem projektu je získání nových znalostí pro vývoj nových inovativních a tržně uplatnitelných produktů z vedlejších energetických produktů prostřednictvím aktivit průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.
Název programu: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Název projektu: Možnosti alternativního využití vedlejších energetických produktů
Registrační číslo projektu: CZ.01.1.02/0.0/0.0/21_374/0027250
Jméno žadatele: Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.
Jméno partnera: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FSI)
Termín realizace: 1. 9. 2021 – 31. 5. 2023
Způsobilé výdaje: 10 339 827 Kč
Dotace Sev.en Inntech, a.s.: 248 404 Kč
